Slovensko

Celkem cca 17 tisíc ha vinic, Roční produkce cca 325 tisíc hl

 

 

Celé Slovensko je rozděleno na celkem 6 vinařských oblastí, které se dále dělí na vinařské rajóny (mimo oblasti Tokaj) a vinařské obce.

1. Malokarpatská vinařská oblast 

(Pezinský, Modranský, Doľanský, Orešanský, Senecký, Trnavský, Hlohovecký, Vrbovský Skalický, Záhorský, Stupavský, Bratislavský vinařský rajón)

2. Jihoslovenská vinařská oblast

(Šamorínský, Dunajskostredský, Galantský, Palárikovský, Komárňanský, Hurbanovský, Strekovský, Štúrovský vinařský rajón)

3. Nitrianská vinařská oblast

(Šintavský, Nitriansky, Radošinský, Zlatomoravský, Vrábeľský, Žitavský, Želiezovský, Tekovský, Pukanecký vinařský rajón)

4. Středoslovenská vinařská oblast

(Ipeľský, Hontiansky, Vinický, Modrokamenský, Fiľakovský, Gemerský, Tornaľský vinařský rajón)

5. Východoslovenská vinařská oblast

(Moldavský, Sobranský, Michalovský, Kráľovskochlmecký vinařský rajón)

6. Vinařská oblast Tokaj

 

Systém kategorizace vína na Slovensku

V roce 2009 začal na Slovensku platit nový vinařský zákon. Výraznými změnami prošla i kategorizace vína. Od 1.srpna 2009 se tedy vína označují novým systémem.

Namísto dosavadních kategorií:

  • Stolní (Stolové víno)
  • Oblastní (Oblastné víno)
  • Jakostní víno a jakostní víno s přívlastkem (Akostné víno a akostné víno s prívlastkom)

Vznikly nové kategorie:

  • Víno (bez jakéhokoliv bližšího zeměpisného označení)
  • Víno s chráněným zeměpisným označením (víno CHZO)
  • Víno s chráněným označením původu (víno CHOP)

jakostní víno a přívlastek tak zůstaly jen tradičními doplňujícími názvy.

Historie

Slovensko má více než tři tisíce let dlouhou tradici pěstování a výroby vína. K nejstarším oblastem patří Nitra a okolí, kde civilizační dotyk s Římskou říší měl vliv i na konzumaci vína. Keltové a Germáni, kteří obývali dnešní jihozápadní Slovensko, si tak v období 3. – 4. stol. začali osvojovat znalosti pěstování vína a v oblasti se rozšířilo pěstování prvních ušlechtilých odrůd.
Zánik Římské říše a období stěhování národů přerušily rozvoj vinařství. Slované, kteří začali obsazovat území dnešního Slovenska někdy od 5. století víno neznali, a proto nejevili ani zájem o udržení jeho pěstování.
Změna začala až s příchodem křesťanství, pro které je víno důležitý liturgický nápoj.
Po vzniku Uher (někdy okolo r. 907), kdy se slovanská knížata podřizují Maďarům, se s pěstováním vinné révy pokračovalo, přičemž největší zásluhu na jeho rozšiřování a kultivaci měli benediktínští mniši.
V roce 1241 vtrhli do Uher Mongolové a zcela je vyplenili, včetně slovenských pěstebních oblastí vína. Tehdejší panovník Béla IV. zval do zničené a místy zcela vylidněné země cizince (převážně Němce), aby pomohly s obnovou země. Němečtí vinaři s sebou přinesli efektivnější metody pěstování a výroby vína a rovněž tak i nové odrůdy.
Slibný rozvoj přerušili Turci, kteří po bitvě u Mohuče r. 1526 na 150 let ovládli Uhry. Pro Turky, kteří jako muslimové odmítali pít alkohol, byly vinohrady i náboženskými „nástroji zla“ a proto je likvidovali zcela záměrně.
Opětovný rozkvět vinařství nastal až počátkem 18. století. Období vlády Marie Terezie a Josefa II. se označuje jako zlatý věk vinařství, kdy bylo osazeno téměř 60.000 ha vinic, což je trojnásobek dnešního stavu.
Konec 19. století poznamenala, stejně jako v celé Evropě, Mšička révokaz (Viteus vitifoliae).
Katastrofa způsobená tímto hmyzem zdecimovala slovenské vinařství, které tak začínalo v podstatě od nuly. Díky tomu se začaly pěstovat nové odrůdy, které přetrvaly až dosud.
Období první Československé republiky bylo obdobím rozmachu. Odpadla totiž vnitřní konkurence rakouských a maďarských vín v rámci Rakousko-Uherského trhu a s růstem životní úrovně se víno stalo vyhledávaným nápojem nových vyšších a středních vrstev.
Rok 1948 a násilná kolektivizace byla koncem vinařství zaměřeného na kvalitu. Umělé vytváření velkých vinařských závodů postupně snižovalo důraz na kvalitu, rezignaci na světové trendy ve zpracování vína a to vše ve prospěch kvantity.
Rok 1989 sice obnovil soukromé vlastnictví, ale problémy spojené s vypořádáváním restitučních nároků a s pronikáním zahraničních vín na slovenský trh spíše podpořily prodej moštu oproti výrobě vlastního vína. Až teprve poslední léta dochází k formování vinařství s vlastní finální výrobou a s úspěchy na mezinárodních výstavách.

uživatelský obsah - vždy jako poslední článek

slider slider slider

To nejlepší víno

Je takové víno, které Vám chutná a ne takové, které někdo vychvaluje.

To nejlepší víno

Je víno, které jste právě dopili a už nejde sehnat.

To nejlepší víno

 Je víno, které pijete s přáteli ve chvílích pohody.